|
|
Dramaturgical and Aesthetical Development of Deux ex Machine in Selected Works by Pierre Corneille and Jean Racine
Balucha, Martin ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Práce je věnována divadelnímu principu, který se tradičně označuje latinským názvem Deus ex machina - tedy bůh na stroji. Ačkoliv je tento způsob ukončení tragického děje zmíněný již v Aristotelově Poetice, neustále se mění jeho využití a chápání. Rovněž se obměňuje i statut, který Deus ex machina má v rámci dramatických pravidel. Cílem této práce bude popsat vývoj tohoto divadelního prvku, a to jak z dramaturgického, tak i z estetického hlediska. První část práce se zaměřuje na teoretický rozbor Deus ex machina. Postupně představujeme názory tří francouzských "klasicistních" teoretiků, jmenovitě Jeana Chapelaina, abbé d'Aubignaka a Hippolyte- Julese Pilete de La Mesnardièrea. V každé z těchto teoretických pasáží se zmíněnému divadelnímu postupu věnujeme jednak v rámci jednotlivých dramaturgických doktrín, jednak v úzké souvislosti s ostatními dramatickými pravidly. Druhá část práce se zabývá praktickým využitím Deus ex Machina v šesti vybraných tragédiích, jejichž náměty čerpají z mytologických příběhů o Ifigénii a Médei. V celé práci divadelní prvek Deus ex machina rozebíráme především v rámci dalších iracionálních jevů, jejichž použití je nedílnou součástí tragického vylíčení děje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dramaturgical and Aesthetical Development of Deux ex Machine in Selected Works by Pierre Corneille and Jean Racine
Balucha, Martin ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Práce je věnována divadelnímu principu, který se tradičně označuje latinským názvem Deus ex machina - tedy bůh na stroji. Ačkoliv je tento způsob ukončení tragického děje zmíněný již v Aristotelově Poetice, neustále se mění jeho využití a chápání. Rovněž se obměňuje i statut, který Deus ex machina má v rámci dramatických pravidel. Cílem této práce bude popsat vývoj tohoto divadelního prvku, a to jak z dramaturgického, tak i z estetického hlediska. První část práce se zaměřuje na teoretický rozbor Deus ex machina. Postupně představujeme názory tří francouzských "klasicistních" teoretiků, jmenovitě Jeana Chapelaina, abbé d'Aubignaka a Hippolyte- Julese Pilete de La Mesnardièrea. V každé z těchto teoretických pasáží se zmíněnému divadelnímu postupu věnujeme jednak v rámci jednotlivých dramaturgických doktrín, jednak v úzké souvislosti s ostatními dramatickými pravidly. Druhá část práce se zabývá praktickým využitím Deus ex Machina v šesti vybraných tragédiích, jejichž náměty čerpají z mytologických příběhů o Ifigénii a Médei. V celé práci divadelní prvek Deus ex machina rozebíráme především v rámci dalších iracionálních jevů, jejichž použití je nedílnou součástí tragického vylíčení děje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.